Joka iltapäivä, tasan kello 16:30, hän istui samalla penkillä. Kukaan ei tiennyt hänen nimeään. Sairaanhoitajat kutsuivat häntä “herra”. Vierailijat olettivat hänen odottavan jotakuta. Hän ei koskaan oikonut heitä. Penkin suunta…
Κάθε απόγευμα, ακριβώς στις 16:30, καθόταν στον ίδιο πάγκο. Κανείς δεν ήξερε το όνομά του. Οι νοσοκόμες τον φώναζαν «κύριε». Οι επισκέπτες νόμιζαν ότι περίμενε κάποιον. Δεν τους διόρθωνε ποτέ.…
Hver ettermiddag, nøyaktig klokken 16:30, satte han seg på den samme benken. Ingen visste navnet hans. Sykepleierne kalte ham “herr”. Besøkende antok at han ventet på noen. Han korrigerte dem…
Každé popoludnie, presne o 16:30, si sadol na tú istú lavičku. Nikto nepoznal jeho meno. Sestry mu hovorili „pán“. Návštevníci predpokladali, že na niekoho čaká. Nikdy ich neopravoval. Lavička smerovala…
Každé odpoledne, přesně v 16:30, sedával na stejné lavičce. Nikdo nevěděl jeho jméno. Sestry mu říkaly „pane“. Návštěvníci si mysleli, že na někoho čeká. Nikdy je neopravoval. Lavička byla otočena…
În fiecare după-amiază, exact la ora 16:30, se așeza pe aceeași bancă. Nimeni nu-i știa numele. Asistentele îl numeau „domnule”. Vizitatorii presupuneau că aștepta pe cineva. El nu-i corecta niciodată.…
Mi marad a búcsú után Szöveg: Minden délután, pontosan 16:30-kor, ugyanarra a padra ült. Senki sem tudta a nevét. A nővérek csak „uram”-nak szólították. A látogatók azt hitték, valakire vár.…
Każde popołudnie, dokładnie o 16:30, siadał na tej samej ławce. Nikt nie znał jego imienia. Pielęgniarki nazywały go „panem”. Odwiedzający przypuszczali, że czeka na kogoś. Nigdy ich nie poprawiał. Ławka…
Hver eftermiddag, præcis klokken 16:30, satte han sig på den samme bænk. Ingen kendte hans navn. Sygeplejerskerne kaldte ham “hr.” Besøgende antog, at han ventede på nogen. Han rettede dem…
Varje eftermiddag, exakt klockan 16:30, satte han sig på samma bänk. Ingen visste hans namn. Sjuksköterskorna kallade honom “herrn”. Besökare antog att han väntade på någon. Han rättade dem aldrig.…