Ela quase passou pela bolsa — o que encontrou dentro mudou tudo
Ela quase não parou. A bolsa estava perto da beira da estrada, meio escondida na grama alta, escurecida pela chuva e pela terra. Parecia comum o suficiente para ser ignorada,…
Casi pasó de largo junto a la bolsa — lo que encontró dentro lo cambió todo
Casi no se detuvo. La bolsa estaba cerca del borde de la carretera, medio oculta entre la hierba alta, oscurecida por la lluvia y la suciedad. Parecía lo suficientemente común…
Stava quasi per oltrepassare la borsa — ciò che trovò dentro cambiò tutto
Quasi non si fermò. La borsa giaceva vicino al bordo della strada, seminascolta tra l’erba alta, scurita dalla pioggia e dal fango. Sembrava abbastanza comune da poter essere ignorata, il…
Sie wäre fast an der Tasche vorbeigegangen — was sie darin fand, veränderte alles
Sie blieb fast nicht stehen. Die Tasche lag nahe am Straßenrand, halb verborgen im hohen Gras, verdunkelt von Regen und Schmutz. Sie wirkte gewöhnlich genug, um sie zu ignorieren —…
Mitä jää hyvästien jälkeen
Joka iltapäivä, tasan kello 16:30, hän istui samalla penkillä. Kukaan ei tiennyt hänen nimeään. Sairaanhoitajat kutsuivat häntä “herra”. Vierailijat olettivat hänen odottavan jotakuta. Hän ei koskaan oikonut heitä. Penkin suunta…
Τι μένει μετά το αντίο
Κάθε απόγευμα, ακριβώς στις 16:30, καθόταν στον ίδιο πάγκο. Κανείς δεν ήξερε το όνομά του. Οι νοσοκόμες τον φώναζαν «κύριε». Οι επισκέπτες νόμιζαν ότι περίμενε κάποιον. Δεν τους διόρθωνε ποτέ.…
Hva som blir igjen etter farvel
Hver ettermiddag, nøyaktig klokken 16:30, satte han seg på den samme benken. Ingen visste navnet hans. Sykepleierne kalte ham “herr”. Besøkende antok at han ventet på noen. Han korrigerte dem…
Čo zostáva po rozlúčke
Každé popoludnie, presne o 16:30, si sadol na tú istú lavičku. Nikto nepoznal jeho meno. Sestry mu hovorili „pán“. Návštevníci predpokladali, že na niekoho čaká. Nikdy ich neopravoval. Lavička smerovala…
Co zůstává po rozloučení
Každé odpoledne, přesně v 16:30, sedával na stejné lavičce. Nikdo nevěděl jeho jméno. Sestry mu říkaly „pane“. Návštěvníci si mysleli, že na někoho čeká. Nikdy je neopravoval. Lavička byla otočena…
Ce rămâne după rămas-bun
În fiecare după-amiază, exact la ora 16:30, se așeza pe aceeași bancă. Nimeni nu-i știa numele. Asistentele îl numeau „domnule”. Vizitatorii presupuneau că aștepta pe cineva. El nu-i corecta niciodată.…